Jeden z mála snímků funěte horského (lidožravého) - Fotografie z expedice „Ekvádorské funě lidožravé 2004“

Funě horské (Canisus alpestris), známé také jako funě lidožravé (Canisus carcharias), je mimořádně vzácným a v zásadě neprobádaným druhem funěte. Od alternativního názvu je v novější literatuře ustoupeno, neboť člověk patrně není výlučným objektem predačního tlaku funěte.

Po fyziologické stránce jde o druh vysoce podobný funěti domácímu. Odlišné znaky lze nalézt v oblasti slabin. Podstatné rozdíly leží v rovině společenských vztahů, způsobu života a obživy.

Údaje o výskytu lze čerpat spíše z lidového podání a statistik sledujících zmizelé horolezce. Usuzuje se tak, že fuňata horská snad s výjimkou Austrálie žijí na všech kontinentech, explicitně je jejich výskyt předpokládán v Himálaji, pohoří Ťan-šan, v Andách a Skalistých horách, na Kavkaze, pravděpodobně také v Alpách. Výskyt v České republice není doložen, neboť českých horám chybí typický biotop, který fuňata vyžadují. V nejvyšších pásmech Beskyd se uvažovalo o zatoulaných fuňatech ze Slovenska, ale toto nebylo doloženo a nadmořské výšky jsou zcela nesrovnatelné s doloženým výskytem v zahraničí. V tomto případě šlo spíše o přání senzacechtivých biologů.

Informací o fuňatech horských není mnoho. Lze říci, že se s tímto druhem lze setkat pouze ve velkých nadmořských výškách, zpravidla až nad 4000 m. n. m., v pruhu vysokohorského pásu mezi hranicí vegetace a hranicí trvalého zalednění. Na rozdíl od skupinově žijících fuňat domácích žijí fuňata horská patrně samotářsky, větší skupina by se v prostředí chudém na potravu neuživila. Odděleně žijí samci a samice s nejmenšími mláďaty. Jednotlivci se sdružují v období říje a v případě, že je v blízkosti bohatší potravní zdroj (např. větší skupina horolezců), který přesahuje možnosti jediného funěte.

V zimě se fuňata stahují před postupujícím sněhem níže do údolí a tedy i blíže k lidským sídlům. V tuto dobu je zaznamenáváno nejvíce útoků na místní obyvatelstvo, ke kontaktu lidí s fuňaty dochází v posledních letech i v létě v souvislosti s rostoucím zájmem o horolezectví a vysokohorskou turistiku. Soudí se, že tento rozmach turistického ruchu populacím fuňat velmi prospěl, pravidelný přísun potravy zvýšil počet přeživších mláďat až dvojnásobně.

Pokusem vnést světlo do problematiky tohoto živočišného druhu byla Expedice "Ekvádorské funě lidožravé", podniknutá předními biology a olivounisty z České republiky. Expedice byla uskutečněna v roce 2004 a podařilo se jí získat cenné materiály pro další studium. Výsledky byly odborné veřejnosti předloženy na Festivalu olivounské kultury 2004 a sklidily velký ohlas, zejména proto, že všichni členové výpravy (až na biologa Fialu, jehož zmizení s pátráním nesouvisí) se vrátili domů.

Fomín, T. 2004: Expedice ekvádorské funě lidožravé. In: Sborník příspěvků z FOK 2004, Praha, 1-3.

Kategorie: Biologie