Patrně jediný Všestroj, který byl kdy postaven. Zvládal takřka veškeré pracovní úkony své doby.

Všestroj v představě francouzského kreslíře z počátků průmyslové revoluce. Stroj sklízí celou úrodu departmentu, vaří polévku pro chudé a tiskne buřičský pamflet.

Vizualizace - Všestroj budoucnosti kráčí k šachtě, aby fáral do uhelného dolu. Odložené svršky propušťěných olivounských dělníků mlčky přihlížejí.

Všestroj je svérázným výplodem olivounské duchovní kultury. Jde o domnělý vynález stroje, který dokáže vykonat všechnu práci za olivouny a připraví je tak o jednu z nejdůležitějších možností seberealizace. Vynález je natolik obáván, že přešel do lidového podání a je základem mnoha strašidelných pověstí.

Definovat nicméně pozici Všestroje v lidových ústně tradovaných útvarech není zcela jednoduché. Nejen proto, že ve folklórních vyprávěnkách lidských takřka nemá obdoby, ale i proto, že pozice Všestroje není ustálená. Lze přesto říci, že v typické olivounské pohádce pro děti, tedy napínavém příběhu s mimořádně špatným koncem, zaujímá roli původce hrdinovy zkázy, kouzelného pomocníka, který vede hrdinu do záhuby, či někoho, kdo po celý příběh odsává z titulní postavy síly až tato vysílena v závěru příběhu padá, skolena banalitou. Všestroj bývá popisován jako kovové monstrum, s řadou ven trčících nástrojů, které se proradně podbízejí hrdinovi ku pomoci na cestě do zásvětí.

Povědomí o stroji, který vykoná veškerou mu uloženou práci s nulovými náklady na mzdu a bez zbytečných rebelií, nemohlo zůstat bez odezvy ze strany lidí. Zatímco Perpetuum mobile bylo hříčkou podivínských starých mládenců, jenž ve snaze pokořit rovnici celý život popoháněli kolečka obskurního nezastavitelného stroje „na nic“, Všestroj fascinoval svým proklamovaným užitkem. Nikdy nebylo vyjasněno, čím a s jakými náklady by měl být poháněn, mezi lidmi se však snad i díky ostražitému mlčení olivounů roznesla fáma, že náklady jsou minimální - Všestroj dokáže fungovat na komunální odpad, slitky z piva, vypuštěnou vodu z vany apod. Stroj s takovým potenciálem tak pronikl i do myslí mocných své doby a ti jej nezřídka promítali do svých děsivých plánů, bez znalosti nepříliš skvostného původu myšlenky a jejích prvotních nositelů.

Myšlenku Všestroje jako spásy Německa v závěru války přinesl Uwe Klebman, ředitel továrny na součástky leteckých motorů v Ingelheimu (část historiků se domnívá, že šlo o olivouna Kuleba, který v den nástupu ředitele do továrny záhadně zmizel v sedimentační jímce oddělení minerálních olejů). Zmínku zaslechl patrně v oddělení olivounských olejovačů matic a v obrazu Všestroje rychle spatřil možnost svého kariérního růstu. Nakreslil několik skic a tyto poté předložil v lednu roku 1944 Albertu Speerovi. Myšlenka tak začala žít vlastním, neolivounským životem. Bylo postaveno několik podzemních továren a Speer podával Adolfu Hitlerovi pravidelné zprávy, jak je stavba prototypu Všestroje daleko. Stroj měl po dostavení postavit za týden na nohy válečný průmysl, poté sám dobýt zpět území ztracená od roku 1941, vylodit se v Británii a pobořený Londýn přepracovat v Památník vítězství s velkým parkovištěm. Ještě v dubnu roku 1945 počítalo německé vedení s nasazením Všestroje, črtalo plány parkovacích stání a obchůdků se suvenýry z památníku a doufalo v zásadní obrat ve válce.

S koncem války myšlenka nicméně nezanikla. Američany zajatý Uwe Klebman, ve snaze zajistit si důstojný poválečný život někde v Americe, začal plně spolupracovat s americkou vládou a prozradil jim i plány na vývoj Všestroje v Německu. Američané začali okamžitě s jeho vývojem a Klebman byl pověřen vedením projektu. Zůstavá záhadou, zda je ruský Všestroj dílem ruské špionáže či Rusy kontaktoval přímo Klebman ve snaze těžit z obou stran, faktem nicméně zůstává, že ani ne za rok po první atomové bombě americké oznamuje červenající se J. V. Stalin šeptem Harrymu Trumanovi, že Sovětský svaz má k dispozici Všestroj a nebude jej váhat použít. Děs H. Trumana byl tak velký, že jakkoliv pokusy s vlastním Všestrojem dosud nebyly úspěšné (stroj sice dobře žnul, zpracovával železnou rudu a operoval, ale vcelku nehezky zpíval a vařil přímo otřesně), oznámil jeho dokončení o měsíc později a doufal, že Sověti se nepřesvědčí o opaku. Že i ruské oznámení bylo dovedně podanou lží je evidentní. Takto začaly fiktivní závody ve zbrojení, kdy se strany předháněly v oznamování počtu Všestrojů na své straně, civilní obyvatelstvo v obou krajinách zachvátil nejasný strach z neznámého a olivouny na obou stranách železné opony bezkompromisní děs před totální ztrátou zaměstnaní.

Celá konstrukce se zhroutila až ve chvíli, kdy do redakce New York Times byla doručena závěť zesnulého multimiliardáře Klebmana, která celou trpkou pravdu o neexistujícím stroji a zejména jmenovité olivouny z jejichž vyprávění myšlenku převzal, prozradila veřejnosti a vlády všech zemí, chrastící po léta neexistující zbraní, musely tuto poslat do výslužby.

V roce 2011 byl na Festivalu olivounské kultury 2011 prezentován krátkometrážní snímek Všestroj. Odvážné řešení snímku, zpodobňující Všestroj existující a v závěru filmu i aktivovaný a konající všemožné pracovní úkony, vyvolalo rozhořčené reakce olivounských spolků a neziskových organizací. Po četných protestech byl snímek stažen z oficiální distribuce i nadějné kandidatury na Zlatou malinu. Představitelé hlavních postav, mimo jiné i známý herec Zero Cacal v roli Hamforáše, byli svojí účastí na natáčení na dlouhou dobu poznamenáni a v dalších snímcích obsazováni spíše do epizodních či už spíše jen dekoračních a kulisních úloh.