Olivova hora (hebrejsky ףי ט Ha da-Cejtim), známá též jako Olivová hora či Olivetská hora, je kopec ve východním Jeruzalémě, který si olivouni od roku 1945 nárokují u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Jde o vůbec první žalobu k tomuto soudu podanou.
Olivova hora nehraje v olivounské kultuře sebemenší sakrální roli. Důvodem olivounského nároku na vlastnictví Olivovy hory je fakt, že v době kolem přelomu letopočtu byla tato hora oblíbeným olivounským rekreačním střediskem, darovaným olivounům Římskou říší za špičkové obstarání materiálu na stavbu zídky v Británii a jeho dopravu na staveniště. Stavba, dnes známá jako Hadriánův val, započala vinou neschopné římské byrokracie až se zpožděním více jak 120 let.
Přes tento nesporný fakt je již více jak 2000 let parcela načerno zastavována objekty sousedním Izraelem a jemu předcházejícími územními útvary. Vinou stavby hřbitova na západním svahu kopce byl dokonce během let poničen i olivounský bazének s bahenní lázní z prvního století našeho letopočtu (nehledě na to, že sousedstvím se hřbitovem výrazně poklesl jeho rekreační efekt) a v lednu 2006 i ratanový stánek s učaněm u parkoviště.
Mezinárodní soudní dvůr v komplikované poválečné době olivounský nárok vytrvale odsouval z jednání, později se z tohoto odročování stala nepsaná forma projevu arogance a nadřazenosti lidského plemene nad olivouny. Pravou příčinou odkladu však zřejmě bude neobyčejná komplikovanost případu.