====== Olivoun skalní ====== | //Homo olivae petraensis// \\ (nom.Heinemann, 1856) | ^ Odhadovaná populace ^ | **ČR:** cca 50-60 ks \\ **Svět:** 15-20 tisíc ks | ^ Výskyt v ČR ^ | [[Chýnice]] \\ Slavkovský les (nepotvrzené) \\ Hrubý Jeseník (nepotvrzené) | ^ Stupeň ochrany ^ | Ignorovaný druh | **Olivoun skalní** //(Homo olivae petraensis)// je patrně poddruhem [[olivoun|olivouna]] //(Homo olivae)//. Výskytem nečetný druh je patrně evolučně méně úspěšnou formou, vytlačenou agresivnější populací [[Olivoun domácí|Olivouna domácího]] do okrajových oblastí, dnes zejména na neobydlená území Ruské federace. Výskyt v ostatních částech Evropy je zpravidla zapříčiněn lidmi a útěky z chovů. ===== Historie bádání ===== Olivoun skalní byl zkoumán na nečetných exemplářích v České republice a zejména v Sovětském svazu, kde byly v době komunismu na zástupcích tohoto druhu prováděny mnohdy drastické experimenty s cílem zjistit jeho výkonnost při stavbě důlních děl, průplavů, odstraňování ekologických škod a patrně i při čištění zaminovaných prostorů při válce v Afgánistánu v letech 1979-1989. Poznatky ruského bádání zpravidla nebyly publikovány. V roce 2008 byla zkoumání podrobena malá populace olivouna skalního žijící v České republice. Výsledky projektu byly zveřejněny v oceňovaném [[Olivoun skalní - dokument|dokumentárním filmu Olivoun skalní]]. ===== Popis ===== Olivoun skalní dorůstá 100-140 cm, váhy zhruba do 40 kg. Vnější morfologické znaky jsou v zásadě shodné jako u Olivouna domácího, předkus, vystřelovací jazyk i chápavé ruce schopné drobných pracovních úkonů. Na jedincích zkoumaných v České republice nebylo pozorováno výraznější zelené zabarvení pokožky, vzhledem ke skutečnosti, že olivoun domácí maskuje tuto vlastnost zpravidla uměle a olivoun skalní tohoto pro svoje intelektuální kapacity schopen není, je usuzováno spíše na druhotnou ztrátu zeleného odstínu, snad vinou exhalací, popř. jako dlouhodobá adaptace na život v odlesněné krajině středních Čech. ===== Odlišení od olivouna domácího ===== Fenotypové rozrůznění obou druhů co do morfologie je vysoce náročné, fyzický vzhled jedinců je až na některé aspekty (již zmíněnou zelenost, predispozice k podstatně vzácnějšímu užití vzpřímené chůze a jemnější motoriky rukou než u olivouna domácího) shodný. Vzhledem ke skutečnosti, že genetické testy obou druhů provedeny dosud nebyly, zůstávají vodítky již pouze sociální aspekty života populace olivouna skalního a citelný rozdíl v jeho intelektuální vyspělosti. ===== Endemitická lokalita: Chýnice ===== K překvapivému objevu populace olivouna skalního došlo v roce 2007 nedaleko Prahy, na lokalitě Na pískách, k.ú. Zbuzany (okr. Praha-Západ), známe v literatuře spíše jako Chýnice. Populace nepříliš organizovaných a intelekt vyzařujících olivounů byla zde známa již dříve, ale až průzkum v roce 2007 přinesl převratné zjištění o druhové výlučnosti skupiny. Zachycená populace byla sledována po několik týdnů a byly pořízeny četné videozáznamy, později shrnuté do dokumentárního filmu. Populace vykázala početnost mezi 25-30 jedinci. Autochtonní původ skupiny na lokalitě byl již na počátku odmítnut, druh byl olivounem domácím z Evropy zcela vytlačen a příčiny jeho náhlého výskytu bylo třeba hledat jinde. Archivy Ministerstva obrany doložily v roce 1971 převoz dvou odchycených olivounů skalních ze zauralského města Surgut na rozkaz generála J. K. Plavničnikova coby dar pro tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobodu. K lidem a potentátům poměrně nevšímaví a tudíž jako domácí zvíře neatraktivní olivouni skalní patrně v Praze nezůstali dlouho, ale byli patrně přesunuti do některé ze středočeských chovatelských stanic pro služební psy. Pravděpodobně odkud se dostali do volné přírody. **Kategorie:** [[Biologie]]