Olivouncyklopedie

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Olivoun skalní ======

^ Homo olivae petraensis | (nom.Heinemann, 1856) |
^ Odhadovaná populace | ČR: cca 50-60 ks, svět: 15-20 tisíc ks |
^ Výskyt v ČR | [[Chýnice]], Železné hory (nepotvrzené), Hrubý Jeseník (nepotvrzené) |
^ Stupeň ochrany | ignorovaný druh |

**Olivoun skalní** //(Homo olivae petraensis)// je patrně poddruhem [[olivoun|olivouna]] //(Homo olivae)//. Výskytem nečetný druh je patrně evolučně méně úspěšnou formou, vytlačenou agresivnější populací [[Olivoun domácí|Olivouna domácího]] do okrajových oblastí, dnes zejména na neobydlená území Ruské federace. Výskyt v ostatních částech Evropy je zpravidla zapříčiněn lidmi a útěky z chovů.

=====  Historie bádání  =====
Olivoun skalní byl zkoumán na nečetných exemplářích v České republice a zejména v Sovětském svazu, kde byly v době komunismu na zástupcích tohoto druhu prováděny mnohdy drastické experimenty s cílem zjistit jeho výkonnost při stavbě důlních děl, průplavů, odstraňování ekologických škod a patrně i při čištění zaminovaných prostorů při válce v Afgánistánu v letech 1979-1989. Poznatky ruského bádání zpravidla nebyly publikovány. 
V roce 2008 byla zkoumání podrobena malá populace olivouna skalního žijící v České republice.  Výsledky projektu byly zveřejněny v oceňovaném [[Dokument Olivoun skalní|dokumentárním filmu Olivoun skalní]].

=====  Popis  =====
Olivoun skalní dorůstá 100-140 cm, váhy zhruba do 40 kg. Vnější morfologické znaky jsou v zásadě shodné jako u Olivouna domácího, předkus, vystřelovací jazyk i chápavé ruce schopné drobných pracovních úkonů. Na jedincích zkoumaných v České republice nebylo pozorováno výraznější zelené zabarvení pokožky, vzhledem ke skutečnosti, že olivoun domácí maskuje tuto vlastnost zpravidla uměle a olivoun skalní tohoto pro svoje intelektuální kapacity schopen není, je usuzováno spíše na druhotnou ztrátu zeleného odstínu, snad vinou exhalací, popř. jako dlouhodobá adaptace na život v odlesněné krajině středních Čech.

=====  Odlišení od olivouna domácího  =====
Fenotypové rozrůznění obou druhů co do morfologie je vysoce náročné, fyzický vzhled jedinců je až na některé aspekty (již zmíněnou zelenost, predispozice k podstatně vzácnějšímu užití vzpřímené chůze a jemnější motoriky rukou než u olivouna domácího). Vzhledem ke skutečnosti, že genetické testy obou druhů provedeny dosud nebyly, zůstávají vodítky již pouze sociální aspekty života populace Olivouna skalního a citelný rozdíl v jeho intelektuální vyspělosti.

=====  Endemitická lokalita: Chýnice  =====
K překvapivému objevu populace olivouna skalního došlo v roce 2007 nedaleko Prahy, na lokalitě Na pískách, k.ú. Zbuzany (okr. Praha-Západ), známe v literatuře spíše jako Chýnice. Populace nepříliš organizovaných a intelekt vyzařujících olivounů byla zde známa již dříve, ale až průzkum v roce 2007 přinesl převratné zjištění o druhové výlučnosti skupiny. Zachycená populace byla sledována po několik týdnů a byly pořízeny četné videozáznamy, později shrnuté do dokumentárního filmu. Populace vykázala početnost mezi 25-30 jedinci.

Autochtonní původ skupiny na lokalitě byl již na počátku odmítnut, druh byl olivounem domácím z Evropy zcela vytlačen a příčiny jeho náhlého výskytu bylo třeba hledat jinde. Archivy Ministerstva obrany doložily v roce 1971 převoz dvou odchycených olivounů skalních ze zauralského města Surgut na rozkaz generála J.K.Plavničnikova coby dar pro tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobodu.  K lidem a potentátům poměrně nevšímaví a tudíž jako domácí zvíře neatraktivní olivouni skalní patrně v Praze nezůstali dlouho, ale byli patrně přesunuti do některé ze středočeských chovatelských stanic pro služební psy. Pravděpodobně odkud se dostali do volné přírody. 

[[Kategorie:Biologie]]
Olivouncyklopedie

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
