Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Následující verze | Předchozí verze | ||
|
prace [2015/07/29 13:29] olivoun vytvořeno |
prace [2015/10/10 14:00] (aktuální) olivoun |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| [{{ :prace.jpg?direct&200|Pracující olivoun}}] | [{{ :prace.jpg?direct&200|Pracující olivoun}}] | ||
| + | [{{ :pracujici.jpg?direct&200|Olivoun během pracovní přestávky}}] | ||
| **Práce** je každodenní činnost vykonávaná olivounskou [[Pracovní síla|pracovní silou]]. Tato činnost je lidmi usměrňována spíše do prvovýroby, dolů, lomů, odkališť, na plantáže zemědělských plodin apod.; méně do druhotné výroby, a to zejména do těžkého průmyslu, zpracování rudy, masa, průmyslových a komunálních odpadů atd. Pracovní podmínky jsou často neúnosné a olivouni jsou běžně nasazováni k manuální práci do míst, kam ze strachu o jejich bezpečnost nejsou pouštěny stroje. | **Práce** je každodenní činnost vykonávaná olivounskou [[Pracovní síla|pracovní silou]]. Tato činnost je lidmi usměrňována spíše do prvovýroby, dolů, lomů, odkališť, na plantáže zemědělských plodin apod.; méně do druhotné výroby, a to zejména do těžkého průmyslu, zpracování rudy, masa, průmyslových a komunálních odpadů atd. Pracovní podmínky jsou často neúnosné a olivouni jsou běžně nasazováni k manuální práci do míst, kam ze strachu o jejich bezpečnost nejsou pouštěny stroje. | ||
| Řádek 19: | Řádek 20: | ||
| Moderní bádání vzneslo otázku, z jakého důvodu se [[Olivoun|olivouny]] - konajícími 98% světové práce - nezabýval Bedřich Engels ve svém díle Podíl práce na polidštění opice. Po odmítnutí teorie, že B. Engels byl sám olivounem a neměl tudíž potřebu rozebírat v traktátu své soukmenovce, zaměřilo se bádaní na sám rozsah práce. Dílo tak vrcholných ambicí, jimiž je ilustrování vývinu génia typu Leonarda da Vinci, Williama Shakespeara či Michala Davida z poskakujícího lidoopa prostřednictvím většinou postmoderních lidí nenáviděné činnosti (sloužící pouze k zajištění měsíční renty, jenž dovolí na ni o víkendových dnech opět zapomenout) zaráží středoškolským rozsahem svých několika stránek. | Moderní bádání vzneslo otázku, z jakého důvodu se [[Olivoun|olivouny]] - konajícími 98% světové práce - nezabýval Bedřich Engels ve svém díle Podíl práce na polidštění opice. Po odmítnutí teorie, že B. Engels byl sám olivounem a neměl tudíž potřebu rozebírat v traktátu své soukmenovce, zaměřilo se bádaní na sám rozsah práce. Dílo tak vrcholných ambicí, jimiž je ilustrování vývinu génia typu Leonarda da Vinci, Williama Shakespeara či Michala Davida z poskakujícího lidoopa prostřednictvím většinou postmoderních lidí nenáviděné činnosti (sloužící pouze k zajištění měsíční renty, jenž dovolí na ni o víkendových dnech opět zapomenout) zaráží středoškolským rozsahem svých několika stránek. | ||
| Světlo světa tak uzřela odvážná hypotéza, že esej je pouze zlomkem mnohem rozsáhlejší práce, jejíž převážná část byla z nějakého důvodu autorem před veřejností utajena. Z korespondence s Karlem Marxem vyplývá, že další kapitoly knihy byly skutečně dopsány a celé dílo mělo přes 500 stránek, věnovaných složité argumentaci toho, jak práce dala vzniknout i olivounovi. Oprávněnou následnou námitku svých kozultantů, že co svět světem stojí, jsou olivouni těmi, kdo pracují, a lidé těmi, kdo se vyvíjejí, však již nedokázal odvrátit a východiskem mu bylo pouze kompletní potlačení olivounského elementu. | Světlo světa tak uzřela odvážná hypotéza, že esej je pouze zlomkem mnohem rozsáhlejší práce, jejíž převážná část byla z nějakého důvodu autorem před veřejností utajena. Z korespondence s Karlem Marxem vyplývá, že další kapitoly knihy byly skutečně dopsány a celé dílo mělo přes 500 stránek, věnovaných složité argumentaci toho, jak práce dala vzniknout i olivounovi. Oprávněnou následnou námitku svých kozultantů, že co svět světem stojí, jsou olivouni těmi, kdo pracují, a lidé těmi, kdo se vyvíjejí, však již nedokázal odvrátit a východiskem mu bylo pouze kompletní potlačení olivounského elementu. | ||
| + | |||
| + | ===== Olivounská práce v moderní kultuře ===== | ||
| + | |||
| + | Téma práce a s ní související sociální útlak se staly jedním z hlavních motivů rozhlasové hry [[Kterak Kukuťin i potřetí nakopal lidem zadek]]. | ||
| **Kategorie:** [[Filozofie]], [[Olivounská každodennost]] | **Kategorie:** [[Filozofie]], [[Olivounská každodennost]] | ||